Halenkovští včelaři slaví 120 let od založení svého spolku.
Halenkovští včelaři slaví 120 let od založení svého spolku.
Jak již nadpis napovídá, oslaví v dubnu základní organizace včelařů Halenkov 120 let od svého založení. Tím se zařazuje mezi nejstarší spolky v obci.
Kdy se však v katastru obce objevily první brtě (kláty) a účelový chov včel? To se musíme vydat po stopách času zpět do minulosti. Do dob osídlování Horního Vsacka, tedy do poloviny 17 století.
S největší pravděpodobností si první včelstva přivezli s sebou poddaní, kteří osídlovali „zadní hory“, které kdysi patřily k horní části obce Hovězí. Včelstva se mezi osadníky nejčastěji rozšiřovala odchytem rojů jak domestikovaných, tak divokých včel. Ne zřídka se po skácení mohutného vykotlaného stromu našlo včelstvo, které bylo posléze usazeno do klátu na zahradě za domem, či na javořině (pastvina s ojedinělými stromy na kraji lesa).
Roku 1657 zakladatel obce hrabě Jiří Illésházy z Illésházu (*1625 +1689) vybudoval na začátku Provazného pánský dvůr. Tím byl položen základ pro další osídlování Helenkowa, jak se obec dříve nazývala.
První doložená zmínka o zdejším chovu včel je z roku 1666. Tehdy zde žilo 216 poddaných, kteří mimo jiného obhospodařovali 106 včelstev. O významu brtnikářství (včelaření) svědčí i fakt, že léta Páně 1684 se v znovu obnoveném pánském dvoře (původní byl o rok dříve vypálen ustupující tureckou armádou a jejich přívrženci) chovalo 123 včelstev. A proč bylo včelaření tak důležité? Když opomeneme opylovací činnost, jejíž přidaná hodnota je zásadní pro celý ekosystém a společnost, využívalo se hlavně včelího medu a vosku. Med byl v té době jediným sladidlem prostého lidu a jeho léčivé účinky jsou známy od nepaměti. Včelí vosk se používal především k výrobě svící a pečetí. Proto odcizení včelstev v dávných dobách byl hrdelní zločin.
V transáktu (smlouvě) z roku 1700 se dočteme, že poddaní byli povinni majiteli panství hraběti Mikuláši Illésházymu (*1653 +1723) odvádět 3 krejcary z každé brtě a včelí vosk. O 22 let později je zaznamenáno, že se ve včelíně v pánském dvoře chovalo 33 včelstev a dalších 33 úlů bylo prázdných. Za zmínku stojí i úsilí hraběte Štěpána Illésházyho (*1762 +1838) o výsadbu a pěstování ovocných stromů. Roku 1823 byla na Halenkově vysázena ovocná alej. Vedla od dvora až ke Koňaříkům. V Provazném (u Pončíků) byla založena ovocná zahrada. A ruku v ruce jde s ovocnářstvím i včelařství.
Tolik tedy o počátku chovu včel v Halenkově. Nyní se přenesme po proudu času do dob ne tak minulých, k samotnému založení spolku. Dovolím si se svolením naší členky Mgr. Věry Kopecké použít jejího výpisu z obecní kroniky.
První zmínka o organizovaném včelaření v obci Halenkov se s největší pravděpodobností vztahuje k roku 1901. V obecní kronice se píše, že se dne 28. dubna 1901 za hojné účasti, hlavně rolníků, řemeslníků a dělníků, konala ustavující valná schůze včelařského spolku. Schůzi řídil pan František Adámek, správce školy na Bařinách, který uvedl některé momenty z historie včelařství, přečetl a vysvětlil stanovy spolku. Obsáhlou řeč o důležitosti včelaření pro lid a o účelu spolku pronesl dp. Heroudek. Předsedou schůze byl zvolen pan Josef Kopecký, starosta obce. Přihlásilo se 31 členů ze všech skupin obyvatelstva (duchovenstvo, učitelstvo, lesní a tovární úřednictvo, rolníci, řemeslníci a dělníci). Výbor byl zvolen aklamací: předsedou – Fantišek Sedláček, úředník, jednatelem a pokladníkem – František Adámek, správce školy na Bařinách. Členy výboru se stali: starosta obce Josef Kopecký, František Vyškovský, Václav Kopecký a Josef Kozák. Bohužel u jmen chybí čísla
popisná. Následovalo půjčování včelařských časopisů. Na schůzi byly vystaveny: klát upravený na dílo pohyblivé, rozličné drobné včelařské nářadí, medomet, plemenáček a brněnský úl.
V hostinci „U Vyškovských“ proběhla 26. března 1902 výroční schůze včelařského spolku. Předseda pan František Sedláček uvítal hosty a představil delegáta ústředního spolku pana Polanského, který měl zajímavou přednášku. I když bylo počasí nepříznivé, tak účast rolníků, dělníků a úředníků byla vysoká.
V roce 1903 bylo velmi vrtkavé počasí, zima začala brzy, v únoru přišly silné deště, v březnu tání, o velikonocích napadl sníh. Ještě 19. a 20. dubna zuřily na Valašsku velké sněhové vánice, po celou zimu nebylo tolik sněhu, jako v těchto dnech. Včely v té kruté zimě dobře přezimovaly. Povodně v první půli července způsobily četné pohromy. Ještě 18. listopadu přišla velká povodeň, také se včeličkami byla veliká bída, protože rok byl velice mokrý. Výroční schůze se zúčastnilo hodně inteligence a živnostníků, ale rolníků málo.
Výroční valné schůze včelařského spolku pro vsetínský okres 27. března 1904 se v Halenkově zúčastnilo velké množství rolníků i ze vzdálenějších údolí a všech okolních obcí. Hostem byl vrchní zahradník ze Vsetína pan V. Strauch. Ze zprávy o činnosti vyplývá, že se správa spolku o rozvoj včelařství stará, avšak mnozí včelaři nevěnovali včelařství v kraji dosti péče. V září 1903 uspořádal spolek včelařský kurz ve Vsetíně, nejvíce se ho zúčastnilo učitelstvo, přednášeli na něm delegáti zemského spolku.
Po veliké snůšce, kdy v roce 1904 vytočili včelaři po centech medu, zůstaly včely v roce 1905 slabé, velmi zle zazimovaly, mnohé dostaly úplavici, takže některým včelařům zbyla v úlech jen zimní zásoba medu, ale včelstvo jen velice slabé nebo žádné.
V kronice obce se do roku 1920 již nenachází ani jedna zmínka o včelařském spolku.
Nebudu se již dále rozepisovat o té spoustě obětavých občanů Halenkova, kteří se v duchu tohoto ušlechtilého poslání angažovali a svým přičiněním zasloužili o chod našeho včelařského spolku až do dnešních dnů. Zaslouží si uznání a naše velké díky.
Dovolte, abych se ještě v krátkosti zmínil o struktuře a fungování spolku v současnosti (v standartní době).
Členské schůze se konají dvakrát do roka. Výroční na jaře, při které se hlavně schvaluje činnost organizace a rozpočet pro stávající rok, probírá se nákazová situace a výsledky povinného vyšetření na Varoázu, výsledky kontrolní a revizní komise, zprávy z okresní organizace a ústředního výboru aj. Podzimní schůze je především věnována vyřízení dotací a metodice péče o včelstva v souladu s nařízením Státní veterinární správy. V diskuzích se probírají novinky a stav včelaření nejen v kraji. Zkušenosti naši členů a veřejná činnost nevyjímaje. Vždyť platí, co včelař, to inovátor, kutil a vynálezce. Dále dle potřeby probíhají ještě schůze výborové, kterých se účastní užší vedení organizace. Na svátek svatého Ambrože se již tradičně celebruje v našem kostele mše svatá za všechny včelaře a jejich rodiny z farnosti. Informace a fotografie z života naší organizace naleznete na webových stránkách https://vcelarihalenkov.estranky.cz . Nově máme i informativní tabuli u autobusové zastávky.
V současné době je u nás přihlášeno 61 řádných a 3 registrovaní včelaři. Ti všichni obhospodařují 79 stanovišť se 758 včelstvy. Pamatuji si, že tak před 20 lety měl náš spolek polovinu členů a téměř všichni byli starší generace. Těší mě nejen zájem a nárust členů, nýbrž i omlazení naší základny. Dalo by se říci, že halenkovjani nemusí mít strach, že jejich pole, zahrady a sady nebudou opyleny.
Velké díky patří i vedení obce Halenkov, která nám přispívá na nákup léčiv a provoz organizace.
A co přát našemu spolku, včelařům a včelkám do dalších let? Hlavně Božího požehnání, aby se našemu okolí vyhly nemoci lidské i včelí. A také lidi, kteří ví, že práce se včelami a pro spolek je o něčem víc než o lžičce medu.
za ZO ČSV Halenkov Petr Pončík
